levy_banner

16. Říjen, 2014

Lomnické pivovarnictví a hostince

Pohlednice ze zač. 20. stoletíPivovarnictví mělo v Lomnici nad Popelkou dlouholetou tradici. Právo vařit pivo a pálit kořalku platilo pro naše město od 15. století, jak je zaznamenáno v městské pamětní knize. Již k roku 1462 je připomínán pivovar a sladovna, jenž stávaly „pod hrází“ v dnešní ulici Plk. Fr. Truhláře v čp. 112 a čp. 113. Ještě v roce 1822 zde byl při přestavbě objektu nalezen původní sklep ztotožněný se „starou spilkou pivovarskou“. Po mohutném požáru v roce 1590 bylo město nuceno postoupit ekonomicky výnosné várečné právo vrchnosti, která za tento ústupek slíbila pomoc při obnově.
O kvalitě lomnického piva svědčí také fakt, že se pravidelně objevovalo i na stole proslulého válečníka Albrechta z Valdštejna. Vyplývá to alespoň z deseti dopisů, které obdržel lomnický hejtman. V nich se mimo jiné praví: „aby každou středu přede dnem nebo v úterý večer poslal „1 polousudí“ lomnického piva na kvasnicích do Hostinného pro vlastní truňk Jeho Milosti Knížecí, poněvadž je … oblibovati ráčí a pokud se mu … sladu nedostává, aby včas zaopatřil.“ Ne vždy se však várka povedla, jak se také ve zmíněném dopise dočteme: „aby to opatroval, ne jako nyní (21. července), aby vyteklo, aby z toho J Mti K potom odpovídati nemusil … Když 23. srpna odesláno do ležení pro vlastní osobu J M K pivo nehodné, napomenut lomnický hejtman, aby na to pozor dal, aby pivo prve vykoštované vyšetřeno, od kvasnic vykysalé, čistotné a světlé, však také ne kyselé odsíláno na potom bylo.“

Od roku 1660 se již pivo vařilo za morzinovským zámkem, kde pro tyto účely byl postaven pivovar se sladovnou a vinopalna. Zlatavý mok se zde vařil třicetkrát za rok po dvaceti dvou sudech. Od knížete Alaina Rohana koupila panský pivovar č. 1 a dům č. 2 za 72 tisíc korun společnost „Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici nad Pop., společnost s obmezeným ručením“, která, jak bylo na úvodní stránce tištěné smlouvy napsáno, má jako účel činnosti: „ … provozovati … výrobu piva, sladu a jiných vedlejších výrobků a obchodovati jimi.“ Známe i jména řady sládků – nájemců, a to počínaje rokem 1843. Např. Skrbek, Nosek, Hák, Nič, Tischer, Rosenberg, Mikšovský, Šmidlík, Musil a Ptačovský. Roku 1880 se uvařilo 36 hektolitrů piva, roku 1911 48 hl, mezi lety 1897 – 1904 došlo ke zvýšení na 4500 – 5000 hl, v letech 1906 – 1908 naopak k poklesu na 2200 – 1096 hl, ve válečných letech dokonce na 2633 – 869 hl. V letech 1921 – 1925 se uvařilo 3382 – 6248 hl. Nejvíce v tomto období však mezi lety 1909 – 14 4981 – 6320 hl. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a přesně o deset let později uzavřen.

Podle urbáře z roku 1667 se nacházela při pivovaru panská krčma, v níž byly klenuté místnosti a uprostřed kamenný sloup. Jedná se o nejstarší zmínku týkající se existence šenkovny v našem městě. Tyto prostory jsou dodnes zachovány s menšími úpravami pod dnešní restaurací „Saigon“.

Další historická zpráva, která se týká lomnických hostinských zařízení, se vztahuje k roku 1706, kdy koupila tehdejší vrchnost pro obec sešlou hospodu Kristiána Mencla, a to proto: „aby zde nový rathaus z kamene vystavila a v něm, aby vždycky šenk provozován byl.“

Na rohu Husova náměstí a ulice Antala Staška stával do roku 1962 proslulý zájezdní hostinec „U koníčka“. Model této pozoruhodné lidové stavby s přilehlým dvorem, patrovou pavlačovou budovou s pokoji pro hosty a maštalemi, je nyní k vidění v městském muzeu. Hostinec „U Tichých“ původně „U Podlipných“ se nalézal v domě čp. 35. V domě čp. 36 (dnes služebna Policie ČR) se nacházel hostinec „U Truhlářů“ nebo-li hospoda „U zeleného stromu“ nazývaná podle fresky na omítce v průčelí. V sousedním domě čp. 37 (dnes restaurace „Praha“) se změnil název hned několikrát. Nejprve se jmenoval hostinec „U Tančíků“ (v roce 1871 zde byl na své dovolené ubytován Bedřich Smetana), poté až do konce 20. let 20. století hotel „Řeháček“, dále hotel „Praha“ nebo také restaurace a ubytovací závod „Praha“. Společně s nedalekým hotelem „Doležal“ se jednalo svého času o nejlepší lomnické provozovny hotelového typu s ubytováním v našem městě. A když už jsme u názvů hostinců, určitou kuriozitou je i jejich vzájemné prohození, což se stalo v případě hostinců „Na růžku“ (původně dům čp. 103, dnes prodejna Ovoce a zeleniny) a hostince „U hasiče“ (čp. 5, nad radnicí). Na začátku 20. století byla také hospoda krátce přímo na zámku, a to pod názvem „U bílého koníčka“. Zapomenout nesmíme ani na vinárnu „U Všehrdů“ v prostorách Šlechtova Hrubého domu čp. 44 (nyní pronajaté prostory informačního centra).

Zajímavou historii má i hostinec v domě čp. 15. Majitelka Theresie Doubravská poskytla prostory svého hostince po bitvě u Jičína dne 29. 6. 1866 pro účely zřízení vojenského lazaretu, za což obdržela děkovný „Apoštolský majestát“ od rakouských úřadů podepsaný arcivévodou Albrechtem. Hostinec se stal také oblíbeným místem návštěv malíře Františka Kavána, který prý za určité množství snědených polévek „platil“ svými obrazy (které jsou dnes sběrateli velmi ceněny). Také i zde prošel název mnoha proměnami – „U Doubravských“ a „U Navrátilů“; v roce 1950 v těchto prostorách zřídilo Podkrkonošské konzumní družstvo (PKD) „Lidovou jídelnu“, známou také jako „lidovka“ nebo se zde říkalo „U Řebíčků“ podle jména provozovatelů. Naposledy zde byla „Lidová jídelna u Kvačků“ uzavřená v dubnu 2009.

Hostince nebyly soustředěny pouze v centru města. V roce 1934 bylo na katastru města evidováno na dvě desítky zařízení tohoto typu (uveden je název, majitel a číslo popisné): „Ve Dvoře“(Bartoš Jaroslav, čp. 708), „V Popelkách“ (Brousil Jaroslav, čp. 78, Stará Lomnice), hotel „Doležal“ (Břížka Josef, čp. 47), hotel „Řeháček“ (Buzek Jan, čp. 37), „Na Žofíně“ (Celfl Vilém, čp. 723), „U České koruny“ (Hák Ant., čp. 624), „U Koníčka“ (Holländrová M., čp. 28), Horák Jan čp. 44, Stará Lomnice, „U nádraží“ (Hudský Václav, čp. 618), „Na kovárně“ (Koudelková A., čp. 344), „Kordovna“ (Liebl František, čp. 349), Navrátil František čp. 15, Ševců Františe

čp. 288, Hoření Lomnice, „Na Růžku“ (Štejfa František, čp. 5), „Karlov“ (Štengl Miloslav, čp. 235), „U Podlipných“ (Tichý Lad., čp. 35), „Na Tvrzi“ (Vítek Stanislav, čp. 22), „Dupačka“ (Vojtíšek Frant., čp. 29, Stará Lomnice), Zajíc Ferdinand čp. 43, Stará Lomnice, Zajícová Aloisie čp. 182.

V druhé polovině 20. století po celostátním zestátnění začala tato zařízení působit v našem městě pod hlavičkou „Restaurace a jídelny, podnik ONV Semily se sídlem v Turnově“ (RaJ). Celkový počet se poněkud zredukoval a v některých, jako například hostinci „U Štenglů“ přejmenovaný v roce 1950 na pohostinství „Na Karlově“, byla mezi lety 1959 – 1966 zřízena (při zachování hostinského provozu) závodní jídelna pro pracovníky Kovozávodů a dalších menších provozoven. Podobně jako „Ve Dvoře“ pro pracovníku ZTS, později závodu Elitex.

Dne 22. ledna 1979 došlo na slavnostní otevření restaurace na sídlišti zvané „Gambrinus“ podle druhu piva, které se zde čepuje. Byla vybudována v akci „Z“ v hodnotě díla 4 527 000 Kč.

Po roce 1989 se s otevřením nových možností podnikatelských aktivit objevila celá řada dalších provozoven tohoto charakteru. K dnešnímu datu je možno napočítat téměř stejné množství jako za první republiky s tím, že jejich počet je podobně jako v minulosti proměnlivý v závislosti na řadě faktorů, především ekonomických.

Neměli bychom opomenout ani zařízení v obcích blízkého okolí, které spádově patří k Lomnici nad Popelkou. V mnoha případech se jedná o turisticky vyhlášená výletní místa, stylově zařízená a s mnohdy dlouholetou tradicí. Například výletní restaurace „Klepanda“ u Syřenova, hostinec „Na Ploužnici“, „Penzion Tábor“, restaurace „Košov“ a pohostinství „U Toníka“ ve Stružinci.
Jsme si vědomi, že výše uvedený výčet, ať už „historických“ či současných pohostinských a restauračních zařízení, není úplný a v budoucnu bude vyžadovat detailnější zaměření.

 

autor – Mgr. Jan Drahoňovský – ředitel muzea

Prameny:

1. Archiv Městského muzea a galerie Lomnice nad Popelkou
2. Kronika města Lomnice nad Popelkou (1984). Státní okresní archiv Semily, č. inv. K – 3
3. Fučík, J. J. Popis a dějiny okresu Lomnického nad Pop. Lomnice n. Pop., 1928

Zobrazit archiv

Otevírácí hodiny – duben – listopad

Pondělí - zavřeno
Út - Pá - 08:00 - 16:00
So - Ne - 09:00 - 16:00

Vstupné

Vstupné muzeum, včetně galerie a probíhající výstavy:
Rodinné vstupné 90,- Kč
Dospělí 45,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 35,- Kč
Jednotlivé okruhy muzea:
Dospělí 35,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 25,- Kč
Krátkodobá výstava:
Dospělí 25,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 20,- Kč

Kontakt

Husovo náměstí 43/44
Lomnice nad Popelkou
512 51
IČO: 00371297
(zobrazit na mapě)

tel.: +420481671872
muzeum.lomnice@seznam.cz

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde