Z muzejních vitrín a depozitářů – Prapor vojenských vysloužilců z Lomnice u Jičína

Prapor vojenských vysloužilců z Lomnice u Jičína

Součástí probíhající putovní výstavy nazvané „Via Belli 1866“ (Cesta války) pořádané k 150. výročí Prusko-rakouské války je prezentována i řada exponátů s přímou vazbou k historii Lomnice nad Popelkou. Například součástky výstroje a výzbroje příslušníků všech tří zainteresovaných armád, tzn. pruské, rakouské a spojenecké saské. Kromě darů a zápůjček částečně pocházejí i ze tří lomnických lazaretů, kde se po bitvě u Jičína dne 29. 6. léčili zranění vojáci.

Z dalších ryze „lomnických“ exponátů vynikají však především tři. Jednak cínová konvička, darovaná faráři rodiči u nás zemřelého markýze Karla Maffeie z Gorice při návštěvě synova hrobu. O čestném diplomu z roku 1905, který věnovali Bedřichu Šlechtovi st. tehdejší vojenští vysloužilci ze Železnice, se zmíníme příště.

Dnes popíšeme třetí a asi nejzajímavější exponát s vazbou k událostem Prusko-rakouské války 1866 – „Praporu vojenských vysloužilců z Lomnice u Jičína“ (inv. č. PR-18, 160 x 120 cm). Vznikl těsně po válce v roce 1867 a stuhy k němu byly obnoveny v roce 1893 paní Antonií Zelenkovou čp. 68 z Nového města. Dotyčná se stala tzv. „Matkou praporu“ a pravděpodobně byla i jeho autorkou. Spolek sdružoval účastníky této války z Lomnice a širšího okolí. Přední stranu zdobí český lev s bohatě zpracovanou korunkou vyšívanou zlatou nití na červeném podkladu s bílým ozubeným rámováním, na zadní straně se nachází text „Spolek vojenských vysloužilců z Lomnice“, do něhož jsou propleteny stylizované barevné květy s opačně voleným barevným tónem podkladu než na přední straně.

Spolek se demonstrativně rozešel po ministerském nařízení, že každý vysloužilec se musí povinně hlásit v němčině slovem „Hier!“ a ne v češtině slovem „Zde!“. Stalo se tak za ministerského předsedy Kazimíra Felixe Badeniho (14. 10. 1846 – 9. 7. 1909), který přes řadu reforem vycházejících Čechům vstříc usiloval o větší centralizaci rakousko-uherské monarchie, především v armádě.

Zajímavostí je, že tehdejší místní děkan, císařský a konsistorní rada Th. Dr. Alois Schalk (1. 12. 1810 – 5. 1. 1879) odepřel svěcení praporu slovy: „Žádné zvíře světit nebudu!“ (myšleno českého lva). Pan děkan se jistě striktně držel tendence „spojení oltáře s trůnem“, kdy církevní katolické kruhy a monarchie měly k sobě velmi blízko. Prapor vojenských vysloužilců je tak nejen cenným exponátem k období Prusko-rakouské války 1866, ale i svědkem pozdějšího společenského kvasu na konci 19. století, kdy se formovaly občanské postoje českého obyvatelstva. Více jak sto let staré informace k praporu pocházejí od pana H. Špicara z Karlova.

Není bez zajímavosti, že spolek vojenských veteránů byl i v nedalekém Libštátu a jejich pečlivě vedená pamětní kronika z let 1875 – 1905 je uložena v archivu lomnického muzea.

Výstavu „Via Belli 1866“, jejíž součástí je i poprvé od roku 1893 na veřejnosti vystavený „Prapor vojenských vysloužilců“, si můžete prohlédnout až do 30. 9. 2016.

Mgr. Jan Drahoňovský

Archivní články pro badatele 2014 – 2018

Náhodná tragédie

Náhodná tragédie Průčelí Šlechtova Hrubého domu na lomnickém Husově náměstí zdobí pamětní deska věnovaná památce obětí květnového povstání z řad našich občanů. Je tomu...

Lomnické živnosti

Lomnické živnosti Lomnice nad Popelkou – „Město sucharů a textilu“, „Zbrojnice českého textilu“ a „Industriální velmoc Podkrkonoší“. To všechno jsou přívlastky, kterými...

Smírčí kříže na Lomnicku

Smírčí kříže na Lomnicku Smírčí kříže nebo lidově „baby“, někdy i kříže cyrilometodějské patří k nejstarším volně stojícím skulpturám, které se nacházejí takřka po celé...

Mýtická hora Tábor

Mýtická hora Tábor Hora Tábor, výrazná dominanta kraje, zvaná též „Maják Lomnicka“, je známým poutním místem a turistickým cílem severovýchodních Čech. Tyčí se jižně...