levy_banner

16. Březen, 2017

JINDŘICH ŠTREIT/FOTOGRAFIE – Život na vesnici

Jindřich Štreit V neděli 26. března mimořádně od 14 hodin bude v městském muzeu slavnostně otevřena výstava prací světoznámého fotografa Jindřicha Štreita nazvaná „Život na české vesnici“. Úvodní slovo pronese autorův kolega, fotograf Jaroslav Bárta z Lomnice nad Popelkou. Kulturní část programu bude vyplněna taktéž z místních zdrojů. Konkrétně přítomným k dobré náladě zahrají a zazpívají Jiří a Matěj Šlajchrtovi a Pavel Neoproud. Výše uvedená akce se tak stane největším muzejním kulturním počinem roku 2017. více fotografií zde

Jindřich Štreit se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku, mládí prožil v podhůří Jeseníků. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova. V roce 2000 obhájil habilitační řízení (docenturu) na katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze. V roce 2009 získal absolutorium profesorského řízení a tehdejším prezidentem Václavem Klausem byl jmenován profesorem. Umělecká rada Vysoké školy umělecko-průmyslové v Bratislavě udělila v roce 2014 Jindřichu Štreitovi titul doctor honoris causa.

Během svého dlouholetého profesního působení vytvořil celou řadu fotografických cyklů a projektů od snímků z různých koutů světa přes žánrové snímky řady lidských oborů, až po romskou tematiku. Není příliš nadnesené napsat, že J. Štreit objevil pro světovou fotografii českou vesnici. Nikdo nefotografoval zdejší venkov tak systematicky a dlouhodobě jako on. Česká výtvarná tradice nám nabízí i několik dalších slavných pojetí vesnice, např. v díle malířů zvučných jmen Josefa Mánesa, Mikoláše Alše a Josefa Lady. Ale oproti těmto v různé míře idylickým obrazům venkova ho Štreit mnohdy ukazuje v neskrývané syrové podobě. Svými snímky se diametrálně liší od etnografických a folkloristických fotografií Karla Plicky, zobrazující horaly jako ostrůvky pospolitostí dosud žijících tradičním stylem života a v neodcizené harmonii s přírodou. U Štreita absentuje nostalgicko-romantický až národopisný pohled a chybí u něho sebemenší ambice zaznamenat v klasické a autentické podobě zvyky a specifické venkovské obřady. Jinými slovy nevytváří obraz idealizované venkovské oázy, místa úniku před všudypřítomnou realitou a komplikovaností městského stylu života. Snad je tomu tak proto, že sám nepřichází z města. Fotografoval tam, kde žil a kde to dobře zná. Díky tomu přistupovat k tématu mnohem důvěryhodněji a vrstevnatěji.

Listopadové události roku 1989 příliš nezměnily téma jeho zájmu. Pouze se mu rozšířily obzory, ale nosné téma zůstalo více méně stejné. Své vesnické motivy však mírou vrchovatou rozšířil, takříkajíc do celého světa. V následujících letech postupně objevuje krásy venkova na Slovensku, ve Francii, Velké Británii, v Německu, Rakousku, Maďarsku, Rusku, Japonsku atd. Svému kraji však přesto zůstává i nadále věrný. Současně přednáší na Slezské univerzitě v Opavě a pražské FAMU.

K vesnici přidává v 90. letech další dva výrazné okruhy: a to téma těžké manuální práce a sociální témata společností vyřazených komunit. Svým nezaměnitelným rukopisem zachytil lidi pracující v dolech, hutích a v těžkém průmyslu. Tento svět fyzické práce je akutně ohrožený aktuálními společenskými změnami, na které se autor snaží upozornit. Jde o specifický svět gigantických továren, rázovitých postav i sisyfovské dřiny, tak příznačné pro tamější hornicko-průmyslový kraj. Štreit jde až na samou dřeň problému a současně obnažuje podstatu lidské existence a její činnost, která člověka zásadně formuje, prověřuje a někdy i drtí.

Další jeho samostatnou kapitolou jsou snímky starých a bezbranných lidí, mentálně i fyzicky handicapovaných, dále drogově závislých, emigrantů, vězňů či z různých náboženských pospolitostí. Ve svém díle Jindřich Štreit nezapře bytostně humanistického fotografa s velkým srdcem a zájmem o své bližní. Ve svém snad nejvystavovanějším souboru 90. let nazvaném „Cesta ke svobodě“, podal komplexní výpověď o příjemnostech i peklu různých druhů závislostí. O droze jako lákavé slasti a obohacení, lístku na cestu z každodenna do „druidských výšin“, alternativě pro příjemně strávené chvíle, které se pro mnohé mění v těžkou závislost přinášející ruku v ruce vyčlenění ze společnosti a ztráty identity. Autor si všímá i následného vyrovnávání se s daným problémem: léčby, kriminality, soudu, vězení a odvykacích zařízení…

Jindřich Štreit je členem řady uměleckých skupin a spolků. Za všechny jmenujme Svaz českých fotografů, Skupinu Unus, Sdružení Q Brno, a je registrován při Českém fondu výtvarných umění. Připravil více než 1100 autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal na tři desítky knih a velké množství katalogů. Je zastoupen v řadě prestižních nejvýznamnějších sbírkách světa, např. také v Moravské galerii v Brně, Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze, Národní galerii Washington, MOMA New York atd. Bylo o něm natočeno několik filmů. Např. od Jana Špáty „Mezi světlem a tmou“.

Výjimečnou lomnickou výstavu, která potrvá až do 23. 4., by si neměl nechat ujít žádný milovník světa fotografií, zvláště viděného černo-bíle.

Mgr. Jan Drahoňovský –  s využitím článku Tomáše Pospěcha

Zobrazit archiv

Otevírácí hodiny – duben – listopad

Pondělí - zavřeno
Út - Pá - 08:00 - 16:00
So - Ne - 09:00 - 16:00

Vstupné

Vstupné muzeum, včetně galerie a probíhající výstavy:
Rodinné vstupné 90,- Kč
Dospělí 45,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 35,- Kč
Jednotlivé okruhy muzea:
Dospělí 35,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 25,- Kč
Krátkodobá výstava:
Dospělí 25,- Kč
Důchodci,studenti a děti nad 6 let 20,- Kč

Kontakt

Husovo náměstí 43/44
Lomnice nad Popelkou
512 51 (zobrazit na mapě)

tel.: +420481671872
muzeum.lomnice@seznam.cz