10. Říjen, 2018
Osmičkové roky v českém středověku a raném novověku (1108 – 1648)
Přednáška s historickým podtextem PhDr. Evy Ulrychové z Jičína se koná ve čtvrtek 25. října od 17 hodin.
Osmičkové roky v českém středověku a raném novověku (1108 – 1648) shrne a zmapuje v rámci své přednášky PhDr. Eva Ulrychová z Jičína. Tématem budou výrazné události s celostátním významem a dopadem pro české knížectví a království. Například vyvraždění rodu Vršovců jako konkurentů českých přemyslovských knížat v toce 1108, další významnou událostí byla korunovace knížete Vladislava II. českým králem v roce 1158, která následovala po úspěšných bojích českého oddílu v německém vojsku v Itálii. Tragický rok 1278 a smrt krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. na Moravském poli byla pro celé království pohromou s následky až do závěru 13. století. Naopak zlatým písmem se do našich dějin zapsal velmi významný rok 1348, kdy císař a král Karel IV. založil v Praze vysoké učení – tedy Karlovu universitu. A nejen ji. Dobrým rokem s blahodárnými dopady pro české království byl také rok 1458, kdy došlo na zvolení Jiřího z Poděbrad hlavou království. Úzce lokálním, s přesahem do středních Čech, byly roky 1506 – 1508, kdy šlechtic Jiří z Kopidlna vedl soukromou válku s kupci Starého města pražského. Spor musel v roce 1508 řešit až český král Vladislav II.
Období třicetileté války má nejvýznamnější osmičkové roky 1618 (v pořadí třetí pražská defenestrace) a rok 1648, kdy bylo toto kruté období ukončeno evropským mírem. Závěr přednášky bude patřit filosofické úvaze o osudovosti a predestinaci osmičkových roků i faktu jejich častého opakování v české historii. Vítané budou také dotazy na dané téma z řad posluchačů. Vstupné dobrovolné.